Prof. F. Pošepný


František Pošepný
- vynikající český geolog a montanista, profesor Báňské akademie v Příbrami

Narodil se 30. března 1836 v podkrkonošské Jilemnici. V roce 1852 začal studovat přírodní vědy na pražské polytechnice. Odtud odešel roku 1857 na vyšší montánní učiliště (později báňská akademie) v Příbrami, kde byl ovlivněn především přednáškami Johanna Grimma, tehdejšího ředitele a vynikajícího geologa. Pošepného zaujaly zejména jeho výklady o rudných ložiskách. Touha ověřit si své vědomosti v této oblasti ho přivedla k  tomu, že se v této době začal věnovat průzkumu měděných rud v okolí Jilemnice.

Po studiu nastoupil Pošepný dráhu montánního geologa  báňské správy rakousko - uherského mocnářství a v roce 1860 byl přidělen jako horní praktikant báňskému ředitelství v rumunské (tehdy uherské) Oláhláposbánye (Baia Mare). V roce 1861 získal místo vedoucího těžby na lignitovém dole v okolí Kovácsové, v oblasti geologicky málo prozkoumané. Roku 1862 byl pověřen prostudováním rudného ložiska v Rodně v Transylvánských Alpách. Pod dojmem svých nedostatečných znalostí požádal o umožnění studijního pobytu v Říšském geologickém ústavu ve Vídni. Dvouletého období využil ke studiu odborné literatury a intenzívní účasti na geologických přednáškách, ale i v této době se zabýval výzkumem v terénu (v Rodně). Po  návratu v r. 1865 mu byl zadán úkol vypracovat studii o zlatorudném ložisku ve Verespataku a v r. 1869 mu byl přidělen výzkum rudných dolů v Raiblu (Rabejl). Během tohoto několikaletého pobytu v Sedmihradsku se mu podařilo nashromáždit velké množství dokladového materiálu a odborných zjištění. Průzkum hornicky málo dotčeného Sedmihradska mu umožnil seznámit se s různými typy ložisek - od ložisek železných a zlatých rud až po ložiska soli a síry.

Roku 1870 byl Pošepný jmenován hlavním geologem pro Uhry na báňském ředitelství v Banské Štiavnici. V této době prováděl také výzkum  několika slovenských rudných ložisek (Magurka, Špania Dolina, Kremnica, Nová Baňa) a vedle toho např. dokončoval i podrobný výzkum ložiska v Raiblu. Jeho hlubší zájem o praktické vyústění geologických zjištění a vypracování širší koncepce průzkumných prací se však střetával jen s malým porozuměním. R. 1874 proto požádal o zproštění z funkce a odešel zpět do Vídně, kde r. 1875 přijal místo vícesekretáře rakouského ministerstva orby. V této funkci, kterou zastával do roku 1879, provedl řadu výzkumů v Tyrolsku, Štýrsku a Istrii.  R. 1876 byl vyslán na světovou výstavu ve Filadelfii. Této cesty využil jak k  navázání přátelství s americkými kolegy geology (např. newyorským prof. R. W. Raymondem), tak k návštěvě řady ložisek, zvláště v Nevadě a Kalifornii. V roce 1878, při rakouské okupaci Bosny a Hercegoviny navrhnul provést geologické zmapování těchto zemí vojenskými kartografy, pro které uspořádal cyklus přednášek o geologii a způsobech geologického mapování.

V této době se již utvářela Pošepného koncepce výzkumu a pokusil se vypracovat vlastní teorii o vzniku rudných ložisek. Zároveň se mu podařilo prosadit na ministerstvu zavedení povinných přednášek z oboru geologie ložisek do dosud převážně technického výukového programu rakouských báňských akademií. 8. září 1879 byly císařským výnosem zřízeny na báňských akademiích v Příbrami a Leobenu nové katedry ložiskové geologie. Vedením katedry v Příbrami byl pověřen, zprvu jako docent, posléze od r. 1882 jako mimořádný a od r. 1887 jako řádný profesor geologie a analytické chemie, F. Pošepný.

Za svého působení na báňské akademii se také věnoval intenzivnímu geologickému výzkumu příbramského revíru. Právě zde se zřejmě zformovaly hlavní zásady jeho teorie o genezi rudných ložisek. Bohužel i tady při svých výzkumech narážel na nezájem a nepochopení.

R. 1889 se z těchto a také ze zdravotních důvodů rozhodl odejít do důchodu a přesídlil do Vídně. Během několika následujících let uskutečnil řadu zahraničních cest, navštívil četné důlní oblasti v Německu, Anglii, Norsku, Švédsku, Francii, Itálii, Sardinii i Palestině, se záměrem získání dalších poznatků a ověření svých úvah o genezi rudných ložisek.

Zemřel ve Vídni 27. března 1895 a je pohřben na hřbitově v rodné Jilemnici.

Dílo:

Své celoživotní výzkumy, názory a poznatky shrnul ve svém stěžejním díle „ The Genesis of Ore deposits“ (Geneze rudních ložisek), poprvé zveřejněném v anglickém znění v Chicagu r. 1893 u příležitosti kongresu americké asociace báňských a hutních inženýrů. V němčině bylo toto dílo vydáno r. 1895 a v r. 1902 znovu vydáno v New Yorku v anglickém překladu i s obsáhlými dodatky nejvýznačnějších amerických badatelů v oboru ložiskové geologie.

Z německého originálu český překlad pořídil r. 1927 prof. B. Ježek. Překlad díla z angličiny  do češtiny byl pořízen r. 1986 V. Přibylovou a prof. Z. Poubou.

Druhým význačným dílem Pošepného je „Das Goldvorkommen Böhmens und der Nachbarländer“ (O výskytu zlata v Čechách a v přilehlých zemích) shrnující jeho mnohaletý výzkum zlatorudných ložisek. 

Kromě toho vydal mnoho dalších děl, v nichž vědecky zpracoval řadu míst hornicky a geologicky důležitých (celkem přes 100 prací). Bohatý  vědecký materiál, který získával na svých cestách a posléze doma zpracovával, publikoval ve dvou rozsáhlých svazcích sborníku Archiv für praktische Geologie.

Jeho vědecké práce se vyznačují jak svou rozmanitostí po stránce teoretické, tak i praktickými inženýrskými znalostmi. Svými výzkumy významně přispěl k upřesnění znalostí v oboru stratigrafie, regionální geologie, hydrogeologie a montanistiky a jeho hlavní přínos spočívá především v důsledné aplikaci srovnávacího a genetického hlediska při klasifikaci. Pošepný je považován za spolutvůrce moderní ložiskové geologie a k jeho odkazu se hlásí i současná  generace ložiskových geologů.

Bibliografie prací Františka Pošepného, sestavená V. Horákovou, je součástí knihy „Geneze rudních ložisek“, kterou z anglického originálu přeložili Z. Pouba a V. Přibylová, vydaná ÚÚG Praha 1986, nakladatelstvím ČAV. 

 

Použitá literatura:

Majer J.: Život a dílo Františka Pošepného. In Pošepný F.: Geneze rudních ložisek (ed. Pouba Z., Přibylová V.), ÚÚG nakladatelství ČAV, Praha 1986, str. 169-177.

Majer J.: Ke 100 letému úmrtnímu výročí Františka Pošepného. In Zpravodaj GP č. 3, Ostrava 1995, str. 21-29.

Sborník prací k 150. výročí narození Františka Pošepného, ÚÚG 1986, Praha.

 


© 2018 VŠB-TU Ostrava